Říkám to znovu – label Ulterium Records se prezentuje samými kvalitními nahrávkami. Možná si ještě pamatujete na neotřelé Švédy INCRAVE a jejich krajany HARMONY – jejichž recenze se u nás nestačila ještě ani ohřát – a už zde máme další placku od této nahrávací společnosti.

Předem upozorňuji, že se tentokrát trochu rozepíši. Pokud se někomu nechtějí louskat dvě stránky, ať mrkne na konec této recenze, kde najde její rozuzlení. Osobně ale doporučuji, začíst se do níže uvedených řádků – doufám, že vás správně navnadí. Jdeme na to.

První skladba vůbec nedává tušit, co vás čeká. Neutrální, progresivně laděný úvod, který po několika okamžicích přechází v klišovitou speed metalovou sypačku…kolikrát už to tu bylo? Nebudu zapírat, že jsem se obával tuctovité desky, která má ke všemu stopáž nataženou skoro až na maximum. Jenže můj původní dojem se začal měnit v okamžiku, kdy do muziky promluvil Matt Smith, duchovní otec celé kapely. Právě on je zodpovědný za debutové album a z velké části i za aktuální nahrávku. Kromě skladatelské činnosti má na svědomí jak zpěv tak kytary. Oboje na této desce obdivuji. Matt má velmi příjemný hlas, který odpovídá všem požadavkům pro daný žánr. A kytary? Úžasná sóla, úžasné riffy, neuvěřitelná rychlost…ale postupně. Matt  tedy po několika průměrných vteřinách úvodní skladby razantně otáčí kormidlem a nastavuje kurs k jasnému nadprůměru. Tento kurs prakticky drží až do konce desky. Zajímavostí je, že „A Tower Of Ashes“ ani nedává prostor pro sólo před posledním refrénem, což je poměrně neobvyklá věc, ale proč ne.

„On Eagles´ Wings“ je již klasický evropský power metal. Čekejte tedy chytlavou hudbu, chytlavý refrén a silné melodie. Od počátku se zapojují klávesy, riffy pěkně hoblují a hudba vám velmi příjemně masíruje ušní bubínky. Už v této skladbě mě kapela plně dostala. Sice ještě nepředvádí nic moc nového, ale kouzelným melodiím a čarovnému hlasu Matta Smitha se odolává těžko.

Z trochu jiného konce to kapela vezme ve třetí „Laying The Demon To Rest“. Temnější sloka dává prostor pro jistou dávku progrese. Předrefrénová míchanice vokálů, které dosahují úctyhodných výšek, nakonec vyústí do refrénu, po kterém přichází dlouhá instrumentální část. V té se kromě power/speed metalových jízd s progresivními prvky několikrát objeví i čistě black metalová pasáž. Po celé téhle skoro desetiminutové divočině přichází čas pro zklidnění. To představuje píseň „Bethlehem“. Úvod této skladby je čistě v režií akustických kytar, které znějí opravdu moc pěkně a lze v nich vycítit vůni středozemních končin. Skladba postupně graduje, takže z jedné španělky jsou najednou dvě a poté se zapojí i elektrická kytara. Nad vším vévodí snadno zapamatovatelná zpěvná linka.

„Absolution Day“ je typickým příkladem pozitivně laděné speed metalové skladby. Řekl bych, že tato píseň je možná nejslabší a nejtuctovitější článek celé desky. Přesto je o několik tříd výše než průměr. Její silnou stránkou je především vrstvení vokálů v refrénu. Návrat k power metalu a zároveň návrat k poněkud zadumanější náladě představuje „Writing In The Sand“. Skladba začíná klávesovým intrem, má mohutný refrén a není snadno předvídatelná.

Předposlední „Martyr“ je podle mého soudu asi to nejlepší, co vás na albu čeká. Úvodní kytarová vyhrávka se vám dostane pod kůži neuvěřitelně rychle a neuvěřitelně snadno. Celá skladba je svižná, nedává vám prostor váhat nebo přemýšlet, jestli je to něco nového nebo jestli jste to někde slyšeli. Je to prostě nářez, který si vás podmaní kdykoli si ho pustíte. Co je ale vůbec nejlepší, je další výlet do středomoří. Přiznám se, že bych rád viděl, jak některý z kytaristů hraje tuto část. Neskutečně rychlé vybrnkávání je doprovázené tóny trumpet a různým jucháním, posléze se zapojuje elektrická kytara a zase je tu úžasný refrén a konec, který je totožný se začátkem (dobrý tah, s radostí jsem si tu vyhrávku vychutnal znovu). Ještě mi ale dovolte drobnou poznámku k tomu španělskému intermezzu. Je ho využito tak akorát – neopakuje se příliš často na to, aby vás začalo nudit, takže se těšíte, až ho znovu uslyšíte.

O poslední písni bych potom mohl napsat minimálně stránkový rozbor. Dvaadvacet minut dlouhá epicko-lyrická píseň je bezchybná. Téměř. Trpí totiž takovým drobným problémem. Jednotlivé části jsou možná trochu nevyvážené. Ony lyrické pasáže, které vás donesou k epickým, jsou o něco slabší a jen se klaní těm epickým, které povětšinou ohromují chytlavostí a perfektní vokální linkou. Matt zde opravdu čaruje, jeho projev je nejen kouzelný, bezchybný, ale také velmi emotivní, celý děj prožívá a ještě více vás tak do něj vtahuje. Hudebně je celé toto dílo samozřejmě velmi rozmanité, takže zde najdete speed metal, power metal, progresivní pasáže, temné pasáže a poklidné baladické okamžiky. Je tu prostě vše. Je asi fakt, že nelze složit dlouhou skladbu, která by měla všechny části v dokonalé rovnováze a přitom na vysoké úrovni. Ani nemám kapele za zlé, že některé části nejsou tak záživné. Spíš se obávám, že stopáž je přece jen trochu moc dlouhá. Ne každý je ochoten soustředit se na tak dlouhou skladbu a celou ji vychutnat. Kdo se ale odváží, bude zcela určitě odměněn. Podstatnou složkou této skladby je samozřejmě i text, o kterém pojednává odstavec následující.

Už název kapely (teokracie = vláda církve) napovídá, že se bude jednat o křesťanskou záležitost. Domnívám se, že například „A Tower Of Ashes“ je inspirovaná příběhem o babylonské věži, náboženský podtext má zcela jasně nejen „Bethlehem“, ale i další skladby. Konec konců i v poslední „Mirror Of Souls“ vystupuje postava, která má pravděpodobně symbolizovat Boha. Záměrně jsem si nechal tento problém na konec. Jak se k němu postavíte vy je samozřejmě na vás. Já však doufám, že jsem vás popisem skladeb přesvědčil, že THEOCRACY stojí za to, ať už vám křesťanská tématika vadí či ne.

Je těžké, přihlížet k té trošce chyb, která se na albu vyskytla. THEOCRACY mají neuvěřitelný talent na kompozice. Fanoušci melodického metalu zcela určitě vzplanou radostí. Myslím, že tisková zpráva to tentokrát vystihla přesně: „Pro muziku THEOCRACY jsou typické mohutné sbory, epické aranže a progresivní prvky. Je bezprostřední, má však hloubku. Na jedné straně je chytlavá, zároveň však s každým dalším poslechem odhaluje nové úrovně spletitosti a hloubky.“ Přátelé, je to tak. Půl bod dolu za všechny možné negativní momenty, to je maximum, které jsem ochoten strhnout v zájmu objektivnosti. Z osobního pohledu mám však jasno – desítka jak vyšitá a pravděpodobně nejlepší album na poli power/speed metalu za letošní rok!

Vydavatel: Ulterium Records

Domovské stránky: Theocracy

Seznam skladeb:

1. A Tower Of Ashes
2. On Eagles´ Wings
3. Laying The Demon To Rest
4. Bethlehem
5. Absolution Day
6. Writing In The Sand
7. Martyr
8. Mirror Of Souls

Přečteno: 1570x

< Předchozí		Další >