… na ostří nože – Jazzýczech (2009 / CD / vlastní vydání / metal)
| Recenze |
Možná nejsem úplně tím nejpovolanějším recenzentem této desky. Možná za to mohou stopy crossoveru, jež jsou z této nahrávky cítit a díky kterým mám z počinu „Jazzýczech“ stále velmi rozporuplné pocity, a to ve všech možných směrech. Líbí se mi skutečnost, že na nahrávce můžete slyšet hned několik metalových žánrů .Nebo to tak není? Jedná se spíš o různorodou směsici kovových stylů, nebo už se pohybujeme na poli crossoveru? Je album pro řadu různých prvků a postupů geniální, nebo tu máme spíš přeplácaný mix, jenž s bídou drží pohromadě? A konečně – jak vůbec pánové ke svému hudebnímu snažení přistupují? Myslí to vážně, nebo je jejich debut spíš jen takové odreagování se od všedního života? Věřte mi, nebo ne, se všemi těmito otázkami jsem se v průběhu poslechů potýkal a dosud nemám snad ani na jednu z nich jasnou odpověď. Jediná jistota je ta, že pokud bylo záměrem …NA OSTŘÍ NOŽE posluchače alespoň trochu zmást, pak se jim to v mém případě povedlo skvěle.
Je možné, že uvedené otázky mohou při troše smůly trápit pouze mě, zatímco ostatní v nich mají jasno. Začnu tedy tím, co je snad dostatečně objektivní a co by nemuselo vyvolat žádné velké emoce. V první řadě jsou to tedy již zmíněné metalové žánry. Hlavní slovo má klasický heavy metal, nicméně není problém tu objevit thrash či nu metalové prvky nebo třeba hard rock. Koření, které by nabádalo k použití škatulky „crossover“ zde představují samply („Hybrid a klon“) a malý výlet do klasiky v podobě bonusu původně od W. A. Mozarta, jenž je samozřejmě oděn do metalovějšího hávu.
Jistý je rovněž fakt, že zvuk nahrávky rozhodně není optimální, ačkoli už jsem měl tu čest setkat se i s horším. Nejvíce zde trpí bicí. Problém však nastává i s texty, neboť já jsem opravdu plně nerozuměl snad ani jednomu. Z tohoto důvodu by určitě bylo dobré umístit je do bookletu nebo alespoň na net. Zvuk je asi největší problém, nemluvě o tom, že pokud vás absolutně iritují nelisované placky, asi byste ani nemuseli číst dál.
A konečně – jak to tak bývá – ani „Jazzýczech“ se nevyhnul několika slabším okamžikům. Osobně bych za ně označil celkem nezajímavé písně „May Day“ a „Spalovač“. Naproti tomu pecky „Gloriola“ nebo maidenovská „Botulotoxin“ s dost chytlavou zpěvnou linkou tvoří dobrou protiváhu. Heavy metaloví maniaci by se však neměli nechat zmást – v tomto duchu se album rozhodně celou dobu nenese. Pravověrného heavy metalistu by totiž z míry patrně vyvedly minimálně skladby „Hybrid a klon“ a „Činčila“. I přes zapojení prvků, které nejsou typické pro metalové žánry obecně, bych si však nedovolil tvrdit, že …NA OSTŘÍ NOŽE produkují crossover. Možná, že stojí blízko před jeho branami, ale pro mě se stále jedná víc o kapelu kombinující několik metalových stylů s občasným – řekněme exotickým – kořením, než o klasickou crossoverovou formaci.
Rozhodně se ještě musím chvíli pozastavit u zpěvu. …NA OSTŘÍ NOŽE jsou v tomto celkem rarita. V čtyřčlenné kapele jsou hned tři hudebníci zároveň zpěváky, a to je také znát. Snad v každé písni můžete slyšet minimálně dva zpěváky zpívat současně vokální party (buď rovnou celé nebo jejich převážnou část). Domnívám se, že každý z nich tedy obstarává různé vokální projevy (od chrapláku přes řekněme standardní čistý vokál až po ječák). Mimochodem právě ječák musím opravdu pochválit, protože tak kvalitní výkon jsem opravdu nečekal.
V závěru se tedy pokusím alespoň do určité míry odpovědět na úvodní otázky. Zastávám názor, že ačkoli by někteří …NA OSTŘÍ NOŽE mohli považovat již za crossover (a kapela se tak na Bandzonu skutečně označuje), pro mě se jedná spíš o směsici několika metalových stylů, které jsou oživené několika elementy z jiných žánrů. Jaké motivy vedly hudebníky ke stvoření této desky mi zůstává utajeno a ví to zřejmě jen oni. Bohužel se jedná o dost podstatnou záležitost, pokud si má člověk o kapele utvořit co možná nejpřesnější názor. Ať už to ale pánové myslí vážně, nebo ne, řekl bych, že „Jazzýczech“ stojí tak jako tak někde mezi. Není to ani geniální směs různých stylů, ale také to není dort od pejska a kočičky. Otázkou nyní zůstává, jestli by albu spíš prospělo, pokud by hudebníci zaexperimentovali víc, nebo se naopak pustili řekněme do toho tradičnějšího heavíku, který mě osobně přišel nejlepší.
Hodnocení: 5,5/10
Vydavatel: ... na ostří nože
Domovské stránky: ... na ostří nože
Seznam skladeb:
1. Gloriola
2. Kyanid
3. Tonda v tranzu
4. Hybrid a klon
5. Činčila
6. May Day
7. Spalovač
8. Botulotoxin
9. Ruská kráva
10. Rondo ala Turca
| < Předchozí | Další > |
|---|















Komentáře a dotazy k produktu